K bylinkám, které na jaře vyrážejí ze země jako první, patří jednoznačně podběl lékařský. Má nejčastější setkání s podbělem probíhala u krajnic silnic, kde si to vesele razil skrze štěrk – jako dítě jsem byla podbělem nadšená a žluté, značně zaprášené kvítky jsem nosila mamce jakožto tu nejdravější ze všech bylin.
Pravda je taková, že podběl roste v příkopech, u silnic, i u kamenitých cest – prostě všude tam, kde by si žádná jiná rostlina netroufla. Pro sběr bude ale samozřejmě vhodné najít si ho mimo komunikace, což může být na vlhčích místech u vody či na loukách.
Listy podbělu obsahují více účinných látek než květy a jsou také pro vaporizaci vhodnější.
Podběl má typicky žluté kvítky a teprve po jejich odkvětu raší podbělové listy. Zajímavé je, že listy obsahují více účinných látek než květy a samotný list je také pro vaporizaci vhodnější, a to z technického důvodu – sušené květy mají jemné chmýří, které se při vyšší teplotě laicky řečeno „připéká“ na stěny komory.
Pokud bychom to ale chtěli zkusit i s květem, je vhodný vaporizér s plně konvekčním zahříváním, protože se nezahřívají samotné stěny komory, ale horký vzduch komorou jen proudí.
Sušený list podbělu je dobré vaporizovat při teplotě kolem 190 °C – při první vaporizaci jsem se vyšší teploty obávala, protože lístky jsou křehké až rozpadající se, ale podběl mile překvapil svou stabilitou. Při této teplotě měl příjemnou, jemně nahořklou chuť a ani stopu po jakémkoli přepálení.
Tip: Mírně nahořklou chuť podbělu můžeme zjemnit a vyšperkovat smícháním s konopím či mátou.
A proč je dobré se o podběl zajímat? Ulevuje zejména od zánětlivých onemocnění horních cest dýchacích, rozpouští hlen, zklidňuje úporný kašel, mírní chrapot a dokonce i projevy astmatu. Má protizánětlivé účinky a díky obsahu zinku je vhodný i pro osoby trpící cukrovkou, protože zinek napomáhá využití inzulínu. Jelikož ale vše má svůj rub i líc, i u podbělu si dávejme pozor na dlouhodobé užívání – mohl by negativně působit na játra.
Podběl je vhodný i pro osoby trpící cukrovkou.
Kopřiva na detox
Další rostlinou, která na sebe nenechá na jaře dlouho čekat, je všeobecně známá kopřiva. Na zahradách bývá nevítaným hostem, ovšem vzhledem k jejím účinkům bychom jí měli vzít na milost. Nejvíce rozšířeným druhem kopřivy je u nás kopřiva dvoudomá, o něco méně rozšířená je kopřiva žahavka a velice vzácnou se stala kopřiva lužní.
Ať už dvoudomá či žahavka, nejvíce účinných látek získáme sběrem mladých kopřiv – takových těch úplně malinkých, které sbíráme skoro celé. Sušenou rostlinku vaporizujeme na teplotu mezi 150–190 °C.
Ze zkušenosti mohu říct, že vaporizovaná kopřiva je skutečná lahůdka – její chuť je plná a žahavost se při vaporizaci projeví svěžím, až skoro mentolovým dozvukem. Je to jedna z mála bylin, u které je chuť sama o sobě tak výjimečná, že není potřeba ji nijak „ozvláštňovat“.
Chuť kopřivy je plná a při vaporizaci se projeví svěžím, skoro mentolovým dozvukem.
Kopřiva je známá pro své detoxikační účinky, antiseptické vlastnosti i schopnost snížit krevní tlak i vysokou hladinu krevního cukru. Kopřiva podpoří imunitu i chuť k jídlu, zapůsobí proti jarní únavě i alergiím a zbaví nás bolesti hlavy. Jednoduše je multifunkční.
Medvědí česnek na imunitu
Typicky jarní bylinou je medvědí česnek. Ten se v posledních letech stal mimořádně módní záležitostí a je cílem nájezdů „česnekochtivých“ davů. Na našem území roste běžně, nejvíce na Moravě, severovýchodní části republiky, ale třeba i v Praze.
Tip: Nejrychlejší sklizně medvědího česneku se dočkáte, pokud použijete jeho sazeničky. Ty se vysadí na jaře a trvá jen několik týdnů, než sklidíte první lístky. Druhou možností je pěstování ze semínek, což je ale běh na dlouhou trať – sejí se na podzim a první sklizeň přichází až napřesrok.
Vyskytuje se na vlhčích, stinných místech. Protože má v médiích evidentně kvalitní „promo“, zájem o něj je nevídaný. Netroufám si ale odhadnout, kolik z těchto česnekomilů ho chodí sklízet za účelem vaporizace. Počítejme v řádech jednotek…
Medvědí česnek nepatří mezi ohrožené rostliny, což ale neznamená, že je vhodné ho sklízet po kilech. Obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že ho lze snadno vypěstovat na zahrádce a dokonce i v truhlíku!
Vaporizovat medvědí česnek je jako jíst jemné česnekové brambůrky. Dalo by se říct, že jde o ideální doplněk k pivu, až na to, že česneková vaporizace vás nezasytí. Teplotu bych doporučila od 160 do 190 °C, ale velmi záleží na osobní chuti. Vaporizace medvědího česneku je skvělý zážitek, na který nezapomene ani váš vaporizér – co si budeme povídat, aroma je aroma a bez následného důkladnějšího čištění se neobejdete.
Medvědí česnek má protizánětlivé a antibakteriální účinky, patří mezi silná přírodní antibiotika. Posiluje imunitu a má detoxikační schopnost. Pyšní se také protiplísňovými účinky, pomáhá při trávicích a střevních potížích a ulevuje i při revmatických bolestech.
Nasuš si sám – nebo navštiv krám
Každou z těchto bylinek si můžete koupit už sušenou v obchodě a nebo mrknětě k nám do kategorie Bylinky. Na kvalitě nic neztratí a budete to mít bez práce. Pokud se však budete potulovat po českých luzích a hájích, mrkněte kolem sebe. Možná budete překvapeni, že to „žluté cosi“ je podběl, který pozitivně naruší vaše vaporizační stereotypy, a obyčejná žahavá kopřiva se stane doslova lahůdkou. Jaru zdar!
Tento článek si můžete přečíst i na stránkách magazínu Konopí, kam pravidelně přispíváme. :-)
